7.1.2010
Endokrinologie je podobor vnitřního lékařství, specializující se na prevenci, diagnostiku a léčbu onemocnění žláz s vnitřní sekrecí, tedy těch, které produkují hormony. Hormony v těle upravují vnitřní prostředí, hospodaření s vodou a ionty, podílejí se na vyzrávání a fungování všech tělesných orgánů, krvetvorby, výživy, růstu, pohlavního dozrávání a dalších procesů s tím spojených, krevního tlaku a mnoha dalšího. Naše tělo je řízeno prostřednictvím dvou systémů – nervového systému a systému žláz s vnitřní sekrecí. Oba řídící systémy spolu vzájemně komunikují a ovlivňují se, některé děje jsou ovládány převážně prostřednictvím jednoho, jiné prostřednictvím druhého systému. Významnou regulační funkci, kterou nemůžeme opominout, má také imunitní systém. Pokud to vyjádříme hodně laicky – můžeme si tělo představit jako velkou továrnu, v níž, pokud má vše fungovat, musí být všechny stroje pečlivě nastaveny a seřízeny. V případě, že tomu tak není, je tu problém. Proto jistě není od věci se MUDr. Pavly Kalouskové alespoň na základní věci kolem této problematiky zeptat.
Paní doktorko, na co by si lidé měli dát pozor – mohou být prvními příznaky onemocnění třeba jen únava, psychické problémy, padání vlasů a některé další potíže, které nás obtěžují, ale neběžíme s nimi hned k lékaři?
Onemocnění endokrinního systému, zejména pak štítné žlázy, na sebe opravdu mohou zpočátku upozornit těmito nespecifickými příznaky. Na druhou stranu zdaleka ne každá únava či vyšší výpad vlasů souvisí s onemocněním žláz s vnitřní sekrecí.
Je pravda, že tím nejčastějším problémem, s nímž pacienti přicházejí do Vaší ordinace, jsou poruchy fungování štítné žlázy?
Ano, poruchy štítné patří k nejčastějším onemocněním žláz s vnitřní sekrecí a typicky tvoří alespoň 80 procent pracovní náplně endokrinologické ambulance.
Je známo, že toto onemocnění více trápí ženy. Má to nějaký důvod?
Onemocněním štítné žlázy trpí zhruba 5 -7 % naší populace. Ano, opravdu se vyskytuje několikanásobně častěji u žen než u mužů. Důležité je však to, že výskyt onemocnění štítné žlázy stoupá s věkem, a to bez rozdílu - jak u žen, tak i u mužů. Ve věku nad 70 let se vyskytuje až u 20 % žen a 10 % mužů. Jednoznačné důvody, proč postihuje více ženy, neznáme. Nicméně víme, že hormonální faktory hrají v rozvoji onemocnění také velkou roli. Například některé onemocnění štítné žlázy se objevují častěji v období bouřlivých hormonálních změn jako je dospívání, těhotenství či klimakterium.
Mají na onemocnění štítné žlázy vliv dědičné faktory, případně trvalé vyčerpání a stres?
Příčina mnoha onemocnění není ještě zcela jednoznačně objasněna. Velice často bývá multifaktoriální, to znamená, že na vzniku a rozvoji onemocnění se podílí více faktorů. Důležitý je vliv zevního prostředí a zároveň i dědičná dispozice jedince. V současné době se studuje celá řada genů v souvislosti s chorobami štítné žlázy. Vliv na vznik onemocnění mají i další regulační mechanismy, a to zejména imunologické. Z faktorů zevního prostředí se může jednat o infekci, fyzikální a chemické vlivy a stres. Konkrétně jde o ionizující záření, kouření, vliv některých léků, toxiny prostředí, jako jsou nitráty či polychlorované bifenyly, nadbytek či nedostatek některých prvků jako je např. jod, selen či lithium. Negativní vliv stresu byl prokázán zejména u některých forem zvýšené funkce štítné žlázy.
Jsou projevy jejího onemocnění – tedy snížení či zvýšení její funkce (jednoduše řečeno) hned rozpoznatelné?
Poruchy funkce štítné žlázy, zejména její snížení, se často zpočátku projevuje nespecifickými příznaky, které přicházejí plíživě. Může jít o vystupňovanou únavu, poruchy spánku, změny chuti k jídlu, zimomřivost, zácpu.
Paní doktorko, mohla byste nám přiblížit vyšetřovací metody v endokrinologii? A co můžete pacientům vyšetřit přímo v berounské nemocnici?
Základem vyšetření je vždy podrobné odebrání anamnestických údajů a klinické vyšetření. Zpravidla následuje laboratorní vyšetření ze vzorku krve a eventuelně i moče, které je někdy nutné provádět i opakovaně. Ze zobrazovacích metod se v endokrinologické diagnostice, zejména chorob štítné žlázy, nejvíce využívá sonografie, v případě nutnosti i další metody, jako je CT, NMR a scintigrafie. Většinu těchto vyšetření jsme schopni zajistit v nemocnici v Berouně a Hořovicích. Nicméně některá vyšetření je nutné provést na specializovaných endokrinologických pracovištích v Praze.
Jaké jsou další nejčastější poruchy žláz s vnitřní sekrecí, s nimiž se setkáváte?
Jsou to poruchy nadledvin, příštítných tělísek a hypofýzy.
Co poruchy způsobující obezitu?
U obézních jedinců se v drtivé většině případů se jedná o primární obezitu, která je důsledkem nepoměru mezi příjmem a výdejem energie. Svou roli zde hraje i genetická dispozice daného jedince. Sekundární obezita, která je projevem jiného základního onemocnění, se vyskytuje relativně vzácně a tvoří pouze 3-5 % všech obezit. Obezita patří do obrazu některých onemocnění podmíněných postižením v hypothalamo-hypofyzární oblasti a může být projevem i některých dalších endokrinopatií, nejčastěji Cushingova syndromu a syndromu polycystických ovarií. Obezita, zejména vyšších stupňů však nepatří mezi typické projevy hypotyreózy-snížené funkce štítné žlázy, jak se často traduje, i když se u těchto pacientů často s mírným nárůstem hmotnosti setkáváme.
Mohou se na vás například obracet i ženy s problémy s početím? Případně ty, které mají velké problémy se zvládnutím klimakteria?
Vzhledem k tomu, že onemocnění endokrinního systému mohou mít vliv na reprodukční funkce, jsou k endokrinologickému vyšetření odesílány i pacientky, které mají s početím potíže. Pacientky s klimakterickým syndromem jsou spíše sledovány v gynekologické ambulanci.
Jak je možné se do endokrinologické ambulance v berounské nemocnici objednat?
Do endokrinologické ambulance v berounské nemocnici se může každý objednat prostřednictvím recepce ambulantních služeb na telefonním čísle 311 745 272 nebo 311 745 329 tak, aby mu termín i čas, pokud možno, co nejlépe vyhovoval.
