O zdravotnické profesi Marcela uvažovala již od základní školy. „S velkým zaujetím jsem doma poslouchala hovory mých dvou tet, zdravotních sester. Jedna z nich, Emilka Dejdarová, byla dokonce několik let mou staniční sestrou,“ vypráví Marcela a dodává: „Po škole jsem však nastoupila nejprve na chirurgické oddělení, ale po čase mě začalo zajímat, jak vlastně lidské tělo vypadá zevnitř. V říjnu roku 1995 jsem přijala nabídku pracovat jako sálová sestra a zcela mě to pohltilo.“
Marcelu nejvíce baví technická stránka její profese, ale také fakt, že práce na operačních sálech v berounském Centru jednodenní péče je týmová a komunikace je zde nesmírně důležitá. Každý zúčastněný ví, co má obvykle dělat. Někdy vše běží jak dobře namazaný stroj. A někdy ten stroj drhne. Když se vyskytnou komplikace, všichni se snaží, aby operace byla bezpečně dokončena. Nedílnou součástí její práce je také kooperace s ostatními odděleními, například lůžkovými, anesteziologií nebo rentgeny.
Její práce jí osobně naplňuje v tom, že má možnost podílet se na efektivní pomoci pacientům. „Je to krásná i náročná práce. Když pak dostaneme ještě hezkou zpětnou vazbu od pacientů, je to už taková třešinka na dortu,“ usmívá se.
Jak vypadá její pracovní den?



