Jitka Zelenková pochází z Brna, z hudební rodiny a tak se dá říci, že má hudbu takzvaně v genech. V sedmnácti se stala vítězkou celostátní soutěže Talent a od té doby její popularita stoupala. Spolupracovala s nejlepšími českými hudebníky a skladateli. Byla sólistkou Karla Gotta, spolupracovala s Orchestrem Ladislava Štaidla i s Orchestrem Gustava Broma a s mnoha dalšími osobnostmi.
Jak jste se o Rehabilitační nemocnici Beroun dozvěděla?
Od řady známých jsem slyšela vždycky velkou chválu! Pár mých kamarádů tady absolvovalo i dlouhodobější pobyt. Po doporučení pana profesora Pavla Koláře už jsem neváhala. A jsem moc ráda, protože je mi u vás vždycky skvěle!
A jak se vám u nás líbí?
Je to jedna z nejhezčích rehabilitačních nemocnic, co znám a klobouk dolů před panem majitelem Zavalianisem a paní ředitelkou Petsini, jak celý areál řídí a zvelebují. Vše je tu seřízené jako dobře namazané hodiny a všichni se tady zároveň usmívají, jsou vlídní a ochotní. Musím především zmínit výborné MUDr. Ondřeje Horáčka a primářku Milenu Kolářovou a také skvělou fyzioterapeutku Ladu Kvapilovou, která mi v poslední době pomáhá udržet moji kostru v dobrém stavu (smích). Její péče je doslova blahodárná!
Osobně jsem měla tu čest s Vámi 2x potkat a musím Vám sklonit poklonu, vypadáte skvěle! Jak to děláte? Jak si udržujete mladistvý vzhled, energii, veselou povahu a mysl?
Děkuji za kompliment! Jak často v žertu říkám: obal dobrý, vnitřek adekvátní. Pokud se dá mluvit o mladistvém vzhledu, pak za něj jistě může především moje maminka. Předala mi patrně dobré geny. Sama měla vždycky hezkou pleť. S energií už je to trochu složitější. To víte, že mám dny, kdy se mi nic nechce, protože já jsem vlastně ve své podstatě strašný lenoch a musím se často do věcí přemlouvat. Mám ale kolem sebe o dvě generace mladší kamarády, kteří mě nenechají se poflakovat moc dlouho. A zároveň v jejich přítomnosti tu energii čerpám. Myslím, že právě proto by kolem sebe starší lidé měli mít „mlaďochy“. Musíte s nimi být pořád ve střehu a snažit se držet krok.
Celý život se zaměřujete na balady, swing, jazz a šanson, který z těch stylů máte nejraději a proč?
Takhle se to úplně nedá říct. Já mám především ráda dobrou hudbu a rozlišování na styly moc neřeším. On totiž může být kvalitní swing i méně kvalitní swing, stejně jako je kvalitní pop a nekvalitní pop. Mě nejvíc ze všeho baví kvalitní hudba s dobrými texty a právě kombinace různých žánrů. Řekla byste do mě třeba, že jsem nazpívala rap? A přece se to stalo. V roce 1986 jsem vydala písničku Někdo nám do toho vlez a byla to patrně první česká rapová písnička v tuzemském éteru.
Jste prý velká filmová fanynka a řada písniček ve vašem repertoáru byla původně složená do filmů, nebo ji z filmů známe - například Sem tam zní v originále v Lásce nebeské. Taky jste do některých filmů písničky přímo nazpívala. Například v Trháku zpíváte postavu, kterou hraje Dagmar Veškrnová. Jsou ještě nějaké filmy, kde Vás můžeme slyšet?
Ano, je pravda, že filmy a filmovou hudbu miluju a taky řada zahraničních filmových melodií díky tomu dostala české texty, to je třeba případ Vyprávění v pokoji, Čímkoliv tu být, Ty mně smíš i lhát, ke kterým mi napsal texty Eduard Pergner, nebo zmiňované Sem tam s textem Pavla Vrby. Před lety jsem nazpívala úvodní píseň Eltona Johna do české verze filmového muzikálu Lví král. Krásný text k ní napsal Eduard Krečmar a zajímavostí je, že mi produkce Walta Disneye svěřila i slovenskou verzi s textem Kamila Peteraje. Můj hlas uslyšíte taky třeba ve filmu Marie Poledňákové Kotva u přívozu.
Čtrnáct let jste intenzivně spolupracovala s Ladislavem Štaidlem a Karlem Gottem. To je úctyhodné. Určitě byly chvíle, kdy byla „ponorka“, měla jste nějaký „fígl“ – radu – jak se z takové situace dostat?
My jsme byli spolu ty roky skoro pořád, protože to byl často kočovný život po nekonečných koncertních šňůrách. Žila jsem v té době prakticky pořád s kufry. Buď jsem je balila, nebo vybalovala, nebo převážela. Ale přestože jsme spolu byli tolik, ponorka nepřicházela. Nebyl na ni čas. Kolem Karla se vytvořila skvělá parta muzikantů, byla to opravdová esa i v mezinárodním měřítku a i lidsky to fungovalo skvěle. Zažili jsme spoustu legrace a já mám na tu dobu řadu krásných vzpomínek.
Loni jste vydala singl Vincent s originálním animovaným videoklipem. Proč jste si pro tuto písničku vybrala?
Protože je krásná! Pavel Bobek ji nazpíval před téměř padesáti lety a já jsem chtěla tu krásnou písničku a skvělý text Zdeňka Rytíře připomenout a dát jí nový kabát. Animovaný klip byl od začátku jasná volba. Jaká jiná písnička by ho měla mít, než ta o jednom z nejslavnějších malířů? Úkolu se zhostilo duo mladých tvůrců Pavla Šnajdarová a Ondřej Mladý a já jsem s výsledkem moc spokojená. Animovaný klip jsem ještě nikdy neměla a je to příjemná změna.
Jaké máte plány na letošek?
Dělat lidem radost svými písničkami. Takhle to mám celý život a pořád je to pro mě ten hlavní motor. Pokaždé, když jsem na jevišti, připadám si neskonale šťastná. A je to i tím, že mám štěstí na opravdové pány muzikanty – už roky zpívám v doprovodu brilantního klavíristy Lva Rybalkina a stejně brilantního kontrabasisty Františka Raby. Hrát s nimi je jako sen! Máme skvělou chemii a moc mě těší, když ta energie míří k publiku a to nám ji plnými doušky vrací.
Foto: Archiv Jitky Zelenkové
