Od ochrany přírody k urgentní medicíně
U MUDr. Martina Krále vznikl zájem o medicínu náhodou. Původně mířil ke studiu hygieny. Po nultém ročníku studia ho však osud zavál na koronární JIP, kde poprvé zažil urgentní medicínu v přímém přenosu. „Pochopil jsem, že realita hygieny má k mým představám daleko a medicína mě baví. A bylo rozhodnuto,“ vzpomíná s úsměvem. Po ukončení studia všeobecného lékařství jeho profesní dráha postupně směřovala k urgentní péči a anesteziologii.
Do berounské nemocnice nastoupil již v roce 1993. Zkušenosti získával i na jiných pracovištích, ale Berounu zůstal věrný. V průběhu let působil v berounské nemocnici i jako vedoucí lékař záchranné služby a schopnost rychlého rozhodování ho provází dodnes. Když se činnost záchranné služby oddělila od ARO, volba byla jasná. ARO se pro něj stalo nejen profesní výzvou, ale i srdeční záležitostí.
Anestezie začíná dávno před zákrokem
Oddělení ARO v Rehabilitační nemocnici Beroun nemá vlastní lůžkovou část, ale zajišťuje kompletní anesteziologickou péči v rámci Centra jednodenní péče. Kromě samotného podání anestezie hraje zásadní roli i předoperační příprava pacienta.
Práce anesteziologa začíná dávno předtím, než si pacient lehne na operační stůl. „Musíme znát předoperační vyšetření od internisty, kompletní laboratorní výsledky, užívané léky, případné alergie nebo chronická onemocnění. Z toho všeho sestavujeme individuální plán, který zajistí co nejvyšší bezpečnost zákroku. Lékaři také posuzují, zda je pro pacienta daný zákrok vhodný v režimu jednodenní chirurgie,“ vysvětluje MUDr. Král.
U pacientů s komplikovaným zdravotním stavem je potřeba vyjádření dalších specialistů – například kardiologa, plicního lékaře nebo diabetologa. U složitějších výkonů, jako jsou například totální endoprotézy, se provádí tzv. předanestetické vyšetření. Při tomto vyšetření lékař ARO provádí podrobné zhodnocení zdravotního stavu a volbu vhodného typu anestezie.
Pacient má možnost volby
Typ anestezie závisí na délce výkonu, jeho charakteru a také na přání pacienta, pokud to jeho zdravotní stav umožňuje.
„Pacient má možnost volby. Společně hledáme nejlepší řešení, které bude pro něj bezpečné i komfortní. U kratších zákroků nenabízíme svodnou anestezii, ale provádíme je naopak v té celkové. Svodnou u krátkých zákroků podáváme jen na výslovné přání pacienta či ze zdravotní indikace. Každé anestetikum s sebou nese určitá omezení, rizika a vedlejší účinky, jako je například nevolnost, zvracení nebo pocit omámení,“ říká MUDr. Král.
Strach a obavy pacientů jsou součástí většiny operačních zákroků. Berounští lékaři k tomu přistupují s pochopením. Důležitou součástí přípravy je také rozhovor s pacientem těsně před tím, než odjede na operační sál. „Anesteziolog musí být tak trochu i psycholog. Vědět, jak na pacienta mluvit, jak ho uklidnit. Pokud se člověk cítí pod stresem a tlakem, může to ovlivnit i fyzickou reakci těla a nastanou komplikace. To podvědomí je strašně silné. Proto s pacienty mluvíme, vysvětlujeme, co je čeká, a hledáme cestu, jak jim to co nejvíce usnadnit,“ dodává vedoucí lékař.
Ve střehu ve dne i v noci
Oddělení ARO nekončí svou práci poslední operací dne. Oddělení zajišťuje tzv. ústavní pohotovostní službu, tedy nepřetržitou pohotovost pro celé nemocniční zařízení, 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Kromě sálové činnosti zasahují lékaři i u stavů ohrožujících život na jakémkoliv oddělení – od srdeční zástavy přes plicní embolii až po těžké úrazy nebo epileptické záchvaty.
„Jsme tam, kde jde o minuty. Zajišťujeme dýchací cesty, stabilizujeme oběh, vedeme resuscitace. Jsme rádi, když se nudíme, to znamená, že nás nikdo nepotřebuje,“ říká s úsměvem.
Práce na anesteziologicko-resuscitačním oddělení vyžaduje nejen odborné znalosti, ale i specifický typ osobnosti. Rozhoduje se ve vteřinách, často bez možnosti odkladu nebo dlouhého přemýšlení. Podle MUDr. Krále si lékaři volí svůj obor často podle povahy a ARO přitahuje ty, kteří zvládají vypjaté situace a mají rádi i určitý adrenalin. „Například internisté jsou hloubaví, přemýšliví, skládají si vše jako mozaiku. To obdivuji, ale není to náš styl. U nás rozhoduje okamžitý a správný krok. Taková povaha je u nás nezbytná,“ vysvětluje. Schopnost rychlého a klidného rozhodování se podle něj promítá i do běžného života. V krizových situacích reaguje bez váhání, ať už se odehrávají v nemocnici nebo mimo ni.
Lékař ARO je jako vzduch: neviditelný, ale nepostradatelný
Závěrem MUDr. Král shrnuje filozofii své profese: „Lékař z ARO má být jako vzduch. Neviditelný, ale nepostradatelný. Doufám, že většina lidí nás nikdy neuvidí, přesto jsme tu, abychom chránili jejich zdraví i život. Stojíme za bezpečím každého zákroku a jsme připraveni kdykoli zasáhnout.“
