Rehabilitace pomáhá se zdravotními problémy po prodělaném onemocnění COVID-19

10. 5. 2021

Jak se díky rehabilitaci lépe zbavit následků, které mohou, spolu s těžším průběhem onemocnění COVID-19, nastat? Na tyto otázky a mnohem více odpovídá MUDr. Milena Kolářová.

 

Paní primářko, řada lidí, kteří již onemocnění COVID-19 prodělali, se ještě dlouho po něm necítí dobře a často mají nejrůznější zdravotní problémy. Někteří dokonce tak vážné, že potřebují rehabilitaci. Jaké obtíže pacienty po COVID-19 trápí nejčastěji, jak jednotlivé rehabilitace probíhají a jak dlouho trvají, to vše tu dnes probereme. Začneme těmi příznaky a zdravotními problémy, jaké to tedy jsou?

Zdravotní problémy jsou velice různé, stejně tak jako je různorodé i samotné onemocnění. Mohou to být lehčí projevy spojené s únavou, vyrážkami na kůži, dlouho přetrvávající ztrátou čichu nebo chuti. V nějakých případech to mohou být i bolesti na hrudi, tam je třeba vyšetření lékaře, aby se nezanedbalo, nebo přetrvávající kašel a dušnost . A po těžkém průběhu Covidu to mohou být skutečně závažné potíže. Člověk, který stráví nějaký čas na umělé plicní ventilaci, pak většinou trpí celkovým těžkým oslabením těla, takzvanou polyneuropatií kriticky nemocných pacientů. To je ochrnutí horních i dolních končetin. Tito pacienti jsou náchylní k infekcím, jsou křehcí a skutečně potřebují lůžkovou intenzivní rehabilitaci.

Dá se nějakým způsobem generalizovat, jaká rehabilitace je pro ně vhodná? Předpokládám, že pokud se onemocnění COVID-19 vyznačuje nejrůznějšími příznaky problémy, bude i rehabilitace u každého post-covidového pacienta velmi individuální.

To je pravda, každý pacient je individuální. Nicméně obecně u pacientů po horším průběhu s těžším i neurologickým postižením a dechovými problémy je základem intenzivní individuální fyzioterapie. To znamená analytické cvičení na speciální metody, neurofyziologické cvičení, dechová rehabilitace, a potom samozřejmě ergoterapie. S pacienty trpícími nedostatkem kyslíku a s tím spojené obtíže s pamětí a koncentrací se cvičí i takzvaný kognitivní trénink. Učíme je zkrátka k návratu do normálního života. A protože jsou křehcí a někdy se špatně pohybují, klíčovou roli hraje i ošetřovatelský personál, tedy zdravotní sestry a sanitáři, protože tam je třeba pečovat o kůži nebo polohování pacienta. U pacientů s jednoduššími příznaky lze rehabilitace provádět i ambulantně. Je to opět individuální nebo i skupinové cvičení, video léčba, fyzikální terapie. V poslední době jsou čím dál více publikovány studie, že vysokovýkonný laser výrazně napomáhá zlepšovat postižení po poškození plic. To se ale uvidí, protože řada věcí se zatím teprve zkoumá.

Dá se teď, po vypuknutí pandemie, vůbec odhadnout jaké budou trvalé následky? Povídali jsme si o plicích, ale mluví se také hodně i o kloubech a podobně. Ví se něco podrobnějšího nebo se to bude také teprve zkoumat?

Já bych se nerada pouštěla do nějakých spekulací. Určitě po tom těžkém průběhu onemocnění nějaké změny budou, především v rámci kardiální, srdeční a dechové oblasti. Nicméně u těch mírnějších příznaků se předpokládá jejich vymizení právě po tom, co se člověk bude snažit správnou rehabilitací a zlepšováním své kondice dostat do svého předchozího stavu. Ale co zůstane a co přetrvá, to se ještě zkoumá a byly by to spekulace. Já bych byla optimista, protože organismus má velké regenerační schopnosti a když mu trochu pomůžeme, tak si myslím, že se dá hodně vylepšit. Čím těžší je průběh, tím se zvyšuje pravděpodobnost, že nějaké následky zůstanou.

O jaké pacienty se vlastně staráte nejčastěji? Zmínili jsme ty post-covidové, ale to jsou již i například pooperační pacienti, poúrazoví pacienti nebo pacienti s degenerativními chorobami?

My máme 150 lůžek. Měli jsme i o něco méně v rámci covidového stavu, kde jsme část lůžek museli přenechat internímu oddělení. Nyní se ale doufejme budeme postupně vracet k normálu. Pacientů máme poměrně hodně na lůžkách i na ambulancích. Ty po cévních mozkových příhodách, těžkých polytraumatech, po postižení periferních nervů, ale i chronické neurologické nemoci jako je roztroušená skleróza, amyotrofická laterální skleróza, léčíme především včasnou rehabilitací. Čeho jsme teď ale měli méně byl například speciální program po transplantaci plic ve spolupráci s chirurgickou klinikou v Motole nebo kardiorehabilitace ve spolupráci s IKEM. To doufám, že se opět rozběhne. Jinak samozřejmě máme i pacienty s bolestmi páteře, spektrum pacientů je opravdu široké.

Otázka závěrem, jakou péči poskytujete a co všechno můžete pacientům nabídnout?

Já doufám, že téměř vše v rámci rehabilitace. To znamená individuální fyzioterapii, ergoterapii, máme i klinického logopeda, psychologa, kvalitní ošetřovatelský personál nebo přístrojové vybavení, digitální terapii a vodoléčbu. Domnívám se, že ze zmíněného spektra dokážeme pacientům nabídnout všechno s tím, že já vidím jako ten základ lidské ruce a kvalitní personál.

 

 Zdroj: rozhovor na Radiu Zet

Galerie

Primářka oddělení léčebně rehabilitační péče MUDr. Milena Kolářová.