Pokud si myslíte, že depresivní stavy vyvolává listopad, leden či únor, jste na velkém omylu. Údaje Českého statistického úřadu z posledních deseti let potvrzují dlouhodobý trend, že nejkritičtější jsou pro lidi ohrožené sebevraždou či silnými depresemi právě jarní měsíce. Proto jsme se zeptali PhDr. Marka Jančoka, psychologa Rehabilitační nemocnice Beroun, na rozdíly mezi psychiatrem a psychologem a taky kdy už je na čase vyhledat odbornou pomoc.
Jaký je rozdíl mezi psychiatrem a psychologem?
Psychiatr je absolventem lékařské fakulty, který postgraduálně vykonal atestaci z psychiatrie. Psychiatr nahlíží zejména na biologické souvislosti duševních poruch z lékařského hlediska. V léčbě duševních poruch psychiatr využívá především biologických prostředků, zejména farmakoterapie. Psychiatr s atestací z psychoterapie může provádět také systematickou psychoterapii a vykazovat ji na pojišťovnu. Psychologové jsou absolventy humanitního studia v oboru psychologie, nejčastěji na filozofické fakultě. Psychologové nahlížejí na duševní poruchy v souvislostech vztahových, osobnostních, psychosociálních a neurovědních. Na rozdíl od psychiatrů provádí psychologové i psychologická vyšetření, daná jejich zaměřením a oblasti působnosti. V praxi rozlišujeme především klinické psychology, poradenské psychology, školní psychology, policejní psychology, dopravní psychology, sportovní psychology. Někteří psychologové působí v oblasti svého zaměření také jako soudní znalci. V léčbě duševních poruch psycholog využívá především psychologických prostředků, zejména psychoterapeutický rozhovor, nácviky, hypnózu apod.
Být klinickým psychologem tedy znamená „něco navíc“?
Pokud se chce psycholog stát klinickým psychologem, musí po ukončení vysokoškolského studia jednooborové psychologie absolvovat postgraduální specializační vzdělání v oboru klinická psychologie (minimální délka tohoto postgraduálního studia je 5 let), tato specializační příprava je zakončena atestací z klinické psychologie. Do doby složení atestační zkoušky musí psycholog ve zdravotnictví vykonávat diagnostické i terapeutické činnosti pod odborným dohledem atestovaného klinického psychologa (garanta a školitele). Na psychologa v předatestační přípravě jsou kladeny zákonem dané nároky na kontinuální vzdělávání zastřešené pod IPVZ. Na rozdíl od psychologů z jiné oblasti, může klinický psycholog (stejně jako psychiatr) diagnostikovat duševní poruchy dle mezinárodní klasifikace nemocí.
Co když člověk pomoc nechce a přichází pouze na základě přání druhých? Je možné mu pomoci?
Máte pravdu v tom, že do psychologické ambulance někdy přicházejí lidé, kteří pomoc psychologa vědomě nechtějí, ale rozhodli se vyhovět přání svých blízkých nebo doporučení lékaře. Pokud je pacient odeslán lékařem právě ke klinickému psychologovi k posouzení jeho aktuálního stavu, jedná se pouze o několik návštěv za účelem psychodiagnostiky. Motivace pacienta je důležitá, ale pacient nemusí být motivován k dlouhodobější spolupráci s psychologem. Významnou roli hraje motivace člověka v případě, že je žádaná nikoliv diagnostická, ale psychoterapeutická péče. Tito lidé, kteří pomoc psychologa vědomě nechtějí, mohou přicházet v obranném nastavení. V takovém případě se psycholog může pokusit - vhodně vedeným prvním kontaktem - oslabit obranný postoj a motivovat pacienta ke spolupráci. Někdy se to však ani přes sebevětší snahu psychologa nezdaří a tam kde chybí motivace pacienta, nemůže ani sebelepší psychoterapeut dostatečně účinně pomoci. Proto považujeme vstupní motivaci do terapie za důležitý prediktor efektivity terapeutického procesu. Z tohoto hlediska je pro nás důležitým ukazatelem už způsob, jakým se k nám pacient objednává. Často se stává, že do psychologických ambulancí volají rodiče dospělých dětí nebo partneři a chtějí objednat syna, manželku, manžela. V takovém případě vždy zjišťujeme, jaké jsou důvody toho, že je objednává druhá osoba, a vysvětlíme volajícím význam samostatného objednání. Ve většině případů se pak dotyční objednají samostatně, což považujeme z psychologického pohledu za důležitý krok.
S čím k Vám lidé nejčastěji přicházejí?
Lidé k nám mohou přijít s doporučením lékaře i bez něj. Nejčastěji však přicházejí s doporučením lékařů, nejčastěji od psychiatrů, praktických lékařů, rehabilitačních lékařů a neurologů. Ve své praxi jsem se ale setkal i s tím, že pacienta odesílal zubní lékař z ambulance. Tito pacienti obvykle trpí nějakou formou psychopatologie, tedy psychickými poruchami, z nichž největší zastoupení představují úzkostné poruchy a poruch nálady, především pak depresivní poruchy. Často bývá taková úzkost nebo deprese maskována somatickými projevy. V této souvislosti někdy hovoříme o tzv. psychosomatických poruchách. Někteří lidé mají trvalejší a hlubší potíže v oblasti osobnostního nastavení a fungování, někdy se v této souvislosti užívá pojmu porucha osobnosti. Často nás navštěvují také lidé, kteří žádnou formou psychopatologie netrpí, ale dostali se do svízelné životní situace nebo řeší nějaký vnitřní konflikt a potřebují se poradit, pomoci s překonáním tohoto náročnějšího období. V takových případech je psychologická intervence formou profylaxe, tedy způsob předcházení duševním problémům, které by mohly být důsledek nezvládnutého stresu. Tedy např. paní X řeší vnitřní konflikt, zda v manželství zůstat nebo odejít. Paní X může vyhledat psychologa, rozebrat s ním situaci a ujasnit si své potřeby, možnosti, eventuálně dospět k nějaké formě řešení tohoto vnitřního konfliktu. Tím se její emoční stres snižuje a snižuje se tím i riziko rozvoje psychické poruchy. Paní X může ale také svůj vnitřní konflikt držet v sobě, dalších 10 let se s ním může trápit, až se u ní nakonec rozvine deprese nebo nějaká forma psychosomatické poruchy. Ještě bych chtěl upozornit na důležitou věc - v případě, kdy se jedná o řešení osobních problémů a životních krizí, bez doprovodu psychopatologie, mohou lidé vyhledat psychologa (neklinického) nebo někdy může účinně pomoci i konzultace s duchovním. Při obtížích dětí ve škole zase může velmi účinně zafungovat školní psycholog nebo psycholog v rámci pedagogicku-psychologické poradny.
Kdy je vhodná chvíle vyhledat pomoc psychologa nebo psychiatra?
Domnívám se, že neexistuje jednoznačná odpověď. Každý z nás je jiný, a proto v tomto budou značné rozdíly. Nicméně obecně lze říci, že je lepší řešit problémy v zárodku, než když přerostou člověku přes hlavu. Tou mezí, kdy člověk vyhledá psychologa nebo psychiatra, bývá často pocit bezvýchodnosti a ztráty potěšení, pocitu radosti z věcí, které člověka dříve těšily.
Objednat se můžete přímo v ambulanci klinické psychologie na tel. 311 745 228 (Po-Pá: 7:00-15:30 hod.), nebo e-mailem: sabonova@nember.cz.
