Primář berounské interny zařazen mezi špičku kardiologů v ČR

7. 6. 2017

Doc. MUDr. Karel Sochor, CSc. primář interního oddělení Rehabilitační nemocnice Beroun, byl nedávno deníkem MF DNES zařazen mezi českou lékařskou elitu v oblasti kardiologie. Zde zveřejňujeme krátký životopis pana primáře a jeho odpovědi na otázky deníku.

Máte k dispozici čerstvá data z terénu, na kterých by se dal dokladovat vývoj nárůstu pacientů? Je možné alespoň odhadnout, jak se vyvíjí počet pacientů u nich na pracovišti podle typu onemocnění, například za pět let?

Bohužel v současném systému zdravotní péče nejsou k dispozici validní čerstvá data z terénu týkající se např. nárůstu těchto nemocných. Nicméně nepochybně díky moderní terapii i v oblasti srdečně cévních chorob nám roste počet nemocných s chronickým srdečním selháním. Toto onemocnění je proto často nazýváno epidemií 21. století. Tito nemocní jsou i v našem kraji a tvoří významnou a narůstající klientelu vyžadující moderní kardiologickou léčbu (jak farmakologickou tak i nefarmakologickou -např. implantací stále se zdokonalovaných tzv. cardioverterů).

Jaké jsou novinky v léčbě oboru v kraji, např. jaká jsou nová vyšetření a léky za poslední dobu? Jaké novinky v diagnostice a léčbě se dají čekat do cca 2 let?

Bezesporu je to již zcela zaběhnutá komplexní péče (jak diagnostika, tak i léčba) o nemocné s akutními koronárními syndromy (akutními srdečními infarkty) počínaje posádkami Středočeské záchranné služby (náležitě personálně a technicky vybavenými) s přímou vazbou na katetrizační sály pražských kardiocenter konče.

Pokud jde o akutní mozkové příhody je nyní vedle tzv. trombolytické léčby (tj. podání léku rozpouštějící krevní sraženinu v mozkové tepně) zaváděna v pražských fakultních nemocnicích nově díky spolupráci kardiologů, neurologů tzv. katetrizační trombektomie moderními stent-retrievery (v principu se jedná o odstranění krevní sraženiny v mozkové tepně podobně jako je zavedena léčba akutních srdečních infarktů). Díky propojení s těmito centry je tak dána možnost této moderní léčby i nemocným ze Středních Čech. Rovněž v léčbě srdečních arytmií (poruch srdečního rytmu) kardiostimulací se vedle katetrizačních metod (tzv. ablace) začínají (např. v Kardiocentru v Na Homolce) výzkumně zavádět tzv. lead-less kardiostimulátory (tzn. zavedení malého kardiostimulátoru cévní cestou přímo do srdce, bez nutnosti zavádění elektrod). Zatím tři pacienti berounské interny tento typ kardiostimulace snášejí velmi dobře. Budoucnost ukáže, zda tato metoda, mající jistě své limity, bude mít svůj další rozvoj.

Ještě bych chtěl zmínit, že v souladu s koncepcí kardiologické péče je dostupná pro nemocné vyššího věku se závažnou chlopenní vadou (tzv. aortální stenózou) metoda katetrizační implantace chlopně, tzv. TAVI. Naskýtá se tak jiná možnost léčby nemocným, kteří nejsou únosní klasické kardiochirurgické operace v mimotělním oběhu. 

Jaké léky v kardiologii jsou nyní již v Evropě schválené a čeká se na stanovení jejich úhrady?

V lékové terapii lze očekávat zejména další léky na srdeční selhání (např. řada pracovišť i ve Středočeském kraji vč. berounské nemocnice se již několik let účastní též mezinárodních studií týkající se léčby tohoto závažného onemocnění novými léky (např. Omecantiv mecarbil, Entresto, který je bohužel ekonomicky náročný), anebo léky na snížení tuků v krvi. V současnosti je již v Evropě dostupná tzv. biologická léčba (monoklonálními protilátkami) vysokých hodnot tuků v krvi (hyperlipoproteinémií) u nás zatím jde o lék (Repatha) pojišťovnami nehrazený.

O kolik procent se za poslední dobou zvýšila šance na přežití člověka po infarktu v kraji?

V posledních letech se sice výrazně snížila úmrtnost na akutní srdeční infarkty, dle různých statistik kolem 7%. Přesto je nutno připomenout velkou důležitost preventivních opatření, bránících rozvoji aterosklerózy jako hlavní příčiny vzniku akutních srdečně cévních chorob. Tzn. eliminovat či aspoň snížit řadu rizikových faktorů aterosklerózy jako kouření, nadváha, choroba vysokého krevního tlaku, vysoká hladina tuků-cholesterolu- v krvi, malá pohybová aktivita apod.  Proto této problematice věnují velkou pozornost odborné lékařské společnosti např. Česká kardiologická společnost, Česká internistická společnost a další. Nicméně by měl mít na tom zájem především každý náš občan. Neboť jen tak lze vytvořit základní předpoklady nejen delšího života, ale především jeho větší kvality.

 

Doc. MUDr. Karel Sochor, CSc.: Absolvent Lékařské fakulty hygienické UK v Praze patří k předním českým kardiologům-pedagogům. V minulosti přednášel na Vojenské lékařské akademii v Hradci Králové nebo Fakultě všeobecného lékařství na UK. Od roku 1998 je primářem interního oddělení v Berouně. Jeho tým nově vyšetřuje pacienty jícnovou echokardiografií. Při ní se ultrazvuková sonda zavádí endoskopem do jícnu, kde probíhá v těsném sousedství srdce. Tím se získá kvalitnější a podrobnější obraz než při vyšetření přes hrudní stěnu. S kolegy má v péči první pacienty s takzvanými lead-less kardiostimulátory (zavedené cévní cestou přímo do srdce, bez nutnosti zavádění elektrod).

Galerie