Proč každý pacient snáší stejnou bolest jinak?
Bolest je nepříjemný smyslový a emoční zážitek spojený se skutečným nebo potenciálním poškozením tkáně. Bolest je vždy subjektivní. Lidé bojují s bolestí od nejstarších dob. Bolesti se brání i zvířata. Historie léčby bolesti je stará jako lidstvo, byť vnímání bolesti bylo a je také závislé na společenském pohledu. Bolest je doprovázena stresem. Definují se čtyři složky bolesti: sensoricko- diskriminační, emocionální, vegetativní a motorická. Čili když pocítíme bolest, probíhá to asi takto: Organismus dostane nepříjemný podnět, který zpracuje a vyhodnotí a rozběhne se škála různých reakcí, včetně snahy zbavit se bolesti, třeba ucuknutím.
Existuje něco jako univerzální „bolestimetr"?
Abychom mohli bolest léčit, musíme ji hodnotit. Proto existuje posuzování bolesti. K tomu se používají různé škály bolesti- verbální a neverbální. Například klasická vizuální analogová škála VAS, používaná také v naší nemocnici. Pacient hodnotí, jak velkou bolest cítí na stupnici 1-10, 10 je největší nesnesitelná bolest, 0 žádná bolest. Pro děti nebo lidi, kteří nemohou mluvit, používáme obrázkové škály. Posuzuje se také reaktivita nemocného, kdy se používají podněty, a rozlišuje se práh bolesti. Takovou metodou je například tlaková algometrie. V dnešní době je samozřejmě čím dál větší snaha objektivizovat bolest a hlavně výsledky léčby. V některých případech zatím experimentálně může pomoci funkční magnetická rezonance. Nicméně, základem zůstává hodnocení člověka, který bolest udává. A platí to, že pokud někdo říká, že ho to bolí, ptáme se kde to bolí, jak to bolí, jak moc to bolí, ale neříkáme, to nemůže bolet.
Říká se, že ženy snášejí bolest lépe než muži. Co je na tom pravdy?
Všichni známe vtipy o nejhorší mužské chorobě rýmičce. A také je známo, že porodní bolesti patří mezi nejsilnější bolesti. Nicméně, ženy mají dle výzkumů nižší práh bolesti a testosteron, mužský hormon práh bolesti zvyšuje. Takže muži by měli být vůči bolesti odolnější. Což nevylučuje individuální rozdíly. A také, aby to nebylo tak jednoduché, organismus se bolesti mimo jiné brání třeba i vylučováním takzvaných endorfinů, které jsou jakýmisi vnitřními opiáty. Čili tlumí bolest. A třeba v různých fázích hormonálního cyklu ženy se vyplavuje různé množství endorfinů. Vyplavují se také před porodem. Vyplavují se i ve stavu radosti, k jejich vyplavování pomáhá i přiměřený aerobní pohyb - třeba rychlá chůze. V posledních letech se také začíná zkoumat genetika bolesti. Zřejmě tak jako jiné věci, dědíme po našich předcích i vnímaní bolesti, nebo alespoň částečně. Z toho trochu zjednodušeně můžeme vyvodit, že záleží na nás samotných a na situaci, zda a jak velkou bolest budeme cítit.
Sedmdesát procent neonkologických bolestí souvisí s bolestmi zad, zejména s bolestmi páteře. Proč tyto oblasti lidského těla jsou náchylnější k bolestem? Jak na ně vyzrát?
V našem Rehabilitačním centru léčíme mimo jiné mnoho lidí s bolestmi zad. V posledních letech se o bolesti zad hodně mluví a píše. Skoro každý se s bolestí zad již setkal. Často máme tendenci uvažovat o bolestech pohybového aparátu jako o civilizační nemoci. Jistě existuje v moderní době řada faktorů, které páteř přetěžují. Páteř drží lidské tělo zpříma a na všechny struktury pohybového aparátu je kladena velká zátěž. Člověk nebyl určen k trvalému sezení na židli, u počítače, v autě. Ale každý také není určen k vrcholovému sportu. Jedním z problémů je určitě to, že vidíme děti, které se nehýbají vůbec anebo naopak děti, které jsou dováženy z jednoho kroužku na druhý. Často chybí přirozený pohyb, který dítě a následně dospělý dělá přirozeně a s radostí. Taková je běžná chůze a takové jsou běžné hry dětí venku. Člověk také nebyl určen k životu v trvalém stresu. Stres zvyšuje svalové napětí. A pokud nereagujeme akcí, pohybem, nedochází ke svalovému uvolnění.
Co víme o existenci bolestí a její léčbě v minulosti?
Lidé trpěli bolestí i v minulých stoletích. Je otázka, kolik toho víme o bolesti běžných lidí v minulosti. V archeologických nálezech se na kostech se dochovaly známky artritidy, artrózy, na páteři nacházíme stejné degenerativní a poúrazové změny jako u dnešního člověka. Karel IV pletl košíky, možná součást ergoterapie, je přece známo, že na turnaji utrpěl po třicátém roku věku úraz páteře. A známý pravěký lovec z ledovce Otzi měl jakési tetování v oblasti akupunkturních bodů, možná součást léčby bolesti. Z toho vyplývá, že bolest pohybového aparátu není nic nového pod sluncem. Není žádná zázračná metoda léčby. Existuje ale řada způsobů, jak pracovat se svým pohybovým aparátem tak, abychom maximálně využili to, co nám bylo dáno. Zkušený lékař a fyzioterapeut dokáží poradit. Někdy je třeba předepsat i léky. A úplně zjednodušeně, přiměřeně se hýbat a mít radost ze života.
Jak rozeznáte akutní od chronické bolesti?
Bolest se dělí podle doby trvání na akutní -do 3 měsíců trvání. Jestliže trvá nebo se vrací déle než 3-6 měsíců, jedná se o bolest chronickou. Akutní bolest se léčí jinak než chronická. Akutní bolest je důležitým varovným faktorem. Například infarkt myokardu bez bolesti nebo s neurčitou bolestí nedovede člověka včas k lékaři. Chronická bolest ztrácí svůj smysl varovného signálu. Naopak, bývá často provázena pocity beznaděje a deprese. Velmi staří lidé statisticky vnímají méně akutní bolest-což je špatné třeba při bolestech břicha hrozí přehlédnutí akutní břišní příhody. Naopak více vnímají bolest chronickou, bez jasného podnětu.
Jak moc pokročila farmacie při léčbě chronických bolestí?
Farmacie pokročila velmi, někdy možná až příliš. Léky na bolest se stávají běžnou součástí života. Je důležité vědět, že léky na bolest neléčí příčinu. Pokud si vezmeme přechodně něco na bolest zubu či hlavy, je to v pořádku. Chronické užívání léků je složité a bez vhodných doporučení může vést k závislosti a dalším bolestem. Je na lékaři, aby zvolil vhodný lék na určitou bolest a vhodné dávkování. Všechny léky mají takzvané vedlejší účinky, ale to neznamená, že jsou automaticky špatné. Důležité je, aby převážil kladný efekt léku. Největším rizikem nekontrolovaného užívání léků jsou nevhodné kombinace, které mohou způsobit zdravotní problémy. V léčbě bolesti se neuplatňují pouze běžná analgetika, ale i léky původně užívané na deprese, epilepsii, uklidnění a podobně.
Co děláte v případě, že stále vyšší dávkování analgetik nezabírá a naopak způsobuje další potíže, například žaludeční…
Potom je třeba přehodnotit léčbu. A hlavně, nikde, ani ve specializovaných Centrech bolesti se neužívají pouze léky. K léčbě bolesti vždy patří rehabilitace, porada, případně psychologická podpora, různé druhy obstřiků, některé doplňkové metody jako akupunktura a podobně.
Jak „trendy" je v současné medicíně podávání opiátových látek při léčbě bolestí?
Na léčbu opiáty se nahlíží různě. Dá se říci, že algeziologové se opiátů příliš nebojí. Samozřejmě se všemi přísnými regulacemi. A také podle doporučených postupů. Obecně se trochu podceňuje riziko poškození zažívacího traktu u běžných antirevmatik, jako je třeba Brufen a přeceňuje se riziko léčby opiáty. Ale pozor, opiáty u pacientů, kteří mají nenádorovou bolest, musí psát jeden specializovaný lékař, pacient musí dodržovat všechna pravidla a kontroly a musí si být vědom svých omezení. Hodnocení negativních účinků je různé, možná podle rozšířenosti léčby. Ve Spojených státech, kde bylo léčení opiáty u bolestí pohybového aparátu běžnější, existuje také dost důkazů o poškození zdraví či úmrtí pacientů v důsledku vyšších nekontrolovaných dávek opiátů u nedisciplinovaných pacientů
Jaké alternativní metody léčby bolesti aplikujete v RN Beroun a jaká je jejich účinnost?
V Rehabilitační nemocnici Beroun používáme akupunkturu jako doplňkovou metodu. Výsledky máme u indikovaných pacientů dobré. Nerada používám výraz alternativní metody. Snad jen ve smyslu jiné možnosti. V době dohadů, co všechno může léčit a jak jsou alternativní metody někde provozovány, to není dobré zařazení. Akupunktura je stará léčebná metoda a my ji používáme tehdy, když jsme přesvědčeni, že přispěje ke zlepšení léčby.
