Denně vyšetříme až 26 pacientů, říká Doc. MUDr. Jiří Obenberger, CSc., vedoucí lékař oddělení zobrazovacích metod

20. 10. 2017

Magnetická rezonance představuje vlajkovou loď berounského oddělení zobrazovacích metod. Vyšetření berounským „magnetu“ postoupí ročně kolem 9 000 pacientů. Čekací doba na vyšetření MR se pohybuje od dvou do třech týdnů. Vedoucím lékařem tohoto oddělení je Doc. MUDr. Jiří Obenberger, CSc., který v následujícím rozhovoru představuje fungování magnetické rezonance, vysvětluje podmínky vyšetření a hovoří o dalším vývoji v oblasti zobrazovacích metod.

Pane docente, mohl byste se krátce představit naším pacientům?

V RN Beroun pracuji 5 let jako vedoucí lékař oddělení Magnetické rezonance (MR). S Magnetickou rezonancí mám letitou zkušenost, od roku 1995 do roku 2004 jsem pracoval na MR při Radiodiagnostické klinice 1. LF UK v Praze, v letech 2005 až 2009 na MR při Radiodiagnostické klinice FN na Bulovce, v letech 2009-2012 jako vedoucí lékař MR, v Ambulantním centru pro choroby hlavy a krku.

Jak je na tom RN Beroun v oblasti zobrazovacích metod v porovnání s okolními nemocnicemi?

Rehabilitační nemocnice Beroun disponuje jediným MR aparátem v rámci nemocnice, kde je dále klasický rentgen a sonografie. Nevýhodou je, že není v RN Beroun CT, které supluje nemocnice v Hořovicích, pro kterou provádíme nejvíce vyšetření MR. Velké pražské nemocnice disponují až třemi MR aparáty, jak je tomu v Motole či VFN.

Kolik pacientů ročně podstoupí vyšetření „magnetem“ v berounské nemocnici a jak dlouhé jsou čekací doby na toto vyšetření?

Vyšetření MR na naší rezonanci podstoupí ročně kolem 9 000 pacientů, denně vyšetříme až 26 pacientů. Čekací doba na vyšetření se pohybuje od 2 do 3 týdnů, přičemž poptávka výrazně závisí na roční době. V době letních dovolených je čekací doba výrazně kratší. Doba běžného vyšetření pacienta je 30 minut, při vyšetření více oblastí zájmu se může u jednoho pacienta protáhnout až na hodinu. 

V jakých případech pacienti podstupují vyšetření na této zobrazovací metodě a co umí odhalit v těle pacienta?

Vyšetření MR je přísně cílené. Vyšetřujeme tak mozek, krční, hrudní či bederní úsek páteře, jednotlivé velké klouby jako kyčle, ramena, lokte, kolena zápěstí ale i jen jednotlivé prsty a jejich klouby, je-li to třeba. Na rozdíl od CT, kde vyšetříme přehledně celé břicho, je u Magnetické rezonance nutno cílit na určitý orgán jako jsou játra, ledviny, pankreas, slezina, rektum prostata atd. Ve většině případů se MR provádí jako doplněk k již provedenému CT.

Jakou přípravu vyžaduje toto vyšetření, je bolestivé? Mohou ho podstoupit všichni pacienti?

Vyšetření MR je nebolestivé, nevýhodou je hluk a uzavřený prostor tunelu, do kterého pacienta zavážíme. Hluk tlumíme "hluchátky", která jsou podobná sluchátkům na poslech hudby. Uzavřený prostor je problémem u klaustrofobických pacientů, kde strach z uzavřených prostor můžeme ovlivnit medikamentózně, v krajnosti až celkovou narkózou. Tu provádějí jen některá pracoviště, protože vyžaduje speciální přístroje fungující v podmínkách silného magnetického pole. Absolutní kontraindikací pro vyšetření MR je kardiostimulátor a kochleární implantát, které svou přítomností  při vyšetření MR mohou pacienta ohrozit na životě. Relativní kontraindikací jsou všechny kovy v těle pacienta. Musí být přítomná v těle pacienta déle než 6 týdnů, kdy případné zahřátí již neruší hojení tkání. U vyšetření jater, střev a orgánů dutiny břišní je třeba, aby byl pacient na lačno. Ostatní vyšetření nevyžadují žádnou přípravu. V některých případech je během vyšetření nutné podat kontrastní látku nitrožilně. Jde o jiný kontrast než jodový užívaný při CT. Vyznačuje se výrazně menším rizikem alergické reakce.  Jen musíme znát funkci ledvin u pacienta, při jejich selhávání se prodlužuje vylučování kontrastu z těla, což může být za určitých okolností pro nemocného škodlivé. 

Je magnetická rezonance nejmodernější zobrazovací metodou? Jaký vývoj se očekává v příštích letech v oblasti zobrazovacích metod?

MR je nejmodernější zobrazovací metodou strukturální, doplňkovou k ostatním metodám jako je CT a klasický rentgen. Tyto strukturální zobrazovací metody kombinujeme často s metodami funkčními, které nezobrazují přesně strukturu, zato spolehlivě odráží funkci. Mezi tyto metody patří SPECT (Single Photon Emission Computerized Tomography) a PET (Positron Emission Tomography). Nejdokonalejší jsou z tohoto hlediska hybridní přístroje, kde ve stejných řezech je zobrazena jak struktura, tak funkce (PET-CT, PET-MR). Tyto metody slouží např. k vyhledávání druhotných nádorových ložisek - metastáz. Na poli MR není vývoj zdaleka ukončen, zkracuje se postupně doba vyšetření, vyvíjejí se nové způsoby zobrazení, které se stávají více specifickými pro jednotlivé diagnózy.

Galerie