English
Více než dvě stovky odborníků z řad lékařů, fyzioterapeutů, ergoterapeutů, logopedů a dalších specialistů se sešly na letošním Berounském rehabilitačním dni, tradiční odborné konferenci pořádané Rehabilitační nemocnicí Beroun. Letošní, již čtrnáctý ročník akce, se zaměřil na problematiku cévních mozkových příhod a moderní možnosti jejich léčby a rehabilitace.
Do Berouna se opět sjeli špičkoví odborníci napříč obory
Konference nabídla komplexní pohled na péči o pacienty po cévních mozkových příhodách od akutní léčby až po dlouhodobou rehabilitaci a návrat do běžného života. O své zkušenosti a nejnovější poznatky se podělili přední odborníci z velkých pražských fakultních nemocnic, Univerzity Karlovy i Rehabilitační nemocnice Beroun.
„Cévní mozkové příhody představují jednu z nejčastějších příčin dlouhodobého zdravotního postižení. Právě proto je zásadní nejen kvalitní akutní léčba, ale také navazující komplexní rehabilitační péče, která pacientům pomáhá získat zpět soběstačnost a kvalitu života,“ uvádí primářka Rehabilitačního centra MUDr. Jana Calty berounské nemocnice MUDr. Milena Kolářová, která s kolegy celou akci organizovala.
Česká republika patří k nejlepším zemím na světě v akutní léčbě
Dopolední program byl věnován především akutní péči o pacienty po cévních mozkových příhodách. O aktuálních trendech v neurologické léčbě hovořil prof. MUDr. Aleš Tomek, Ph.D., FESO z Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol a Homolka.
„Představil jsem aktuální stav péče o pacienty po cévních mozkových příhodách v České republice. Pozitivní zprávou je, že počet mrtvic v posledních letech mírně klesá, což souvisí s účinnější prevencí a léčbou rizikových faktorů, jako jsou vysoký krevní tlak, diabetes či vysoká hladina cholesterolu. Česká republika patří k celosvětově k nejlepším zemím v akutní léčbě, zejména v dostupnosti trombolýzy a endovaskulárních výkonů ve specializovaných iktových centrech. Velmi dobře funguje také časná rehabilitace. Výzvou do budoucna zůstává další rozvoj návazné rehabilitační péče a dlouhodobého sledování pacientů, které by měly podpořit připravované cévně neurologické ambulance koordinující komplexní péči po prodělané mrtvici,“ zhodnotil Tomek.
Na něj navázali prim. MUDr. Radek Pádr s možnostmi intervenční radiologie a MUDr. Petr Skalický z Neurochirurgické kliniky dětí a dospělých, 2. LF UK a FN Motol a Homolka, který představil neurochirurgické postupy využívané při léčbě těchto závažných stavů.
„Ve svém příspěvku jsem představil současné možnosti intervenční radiologie při léčbě cévních mozkových příhod, zejména mechanické odstranění krevní sraženiny z uzavřené mozkové tepny. Na konkrétních případech jsem ukázal průběh výkonu i nejmodernější technologie a materiály, které dnes umožňují účinně obnovit průtok krve mozkem a zlepšit prognózu pacientů,“ říká prim. MUDr. Radek Pádr, vedoucí oddělení intervenční radiologie FN Motol a Homolka.
Význam propojení rehabilitace, ergoterapie a logopedie
Odpolední blok se zaměřil na rehabilitaci a mezioborovou spolupráci. O aktuálních rehabilitačních postupech hovořila MUDr. Sylva Klimošová z Kliniky rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN. Prim. MUDr. Natálie Šebková představila možnosti ambulantní neurorehabilitace prostřednictvím denního stacionáře.
Významnou roli moderních technologií v procesu léčby přiblížila ergoterapeutka PhDr. Kristýna Hoidekrová, Ph.D., MPH z Rehabilitační nemocnice Beroun, která se ve svém příspěvku věnovala využití inovativních rehabilitačních technologií v současné neurorehabilitaci.
Program dále upozornil na důležitost komplexního přístupu k pacientům po cévní mozkové příhodě. Zazněla témata logopedické péče v podání logopedky berounské nemocnice Mgr. Kateřiny Lísalové, psychických a behaviorálních změn po prodělaném onemocnění psychiatra a primáře Centra duševní rehabilitace Beroun MUDr. Pavla Doubka, Ph.D., i význam kognitivní rehabilitace z pohledu ergoterapie, kterým Bc. Mária Krivošíková, M.Sc. z Kliniky rehabilitačního lékařství, 1. LF UK a VFN celý program zakončila.
Berounský rehabilitační den navazuje na dlouholetou tradici odborného vzdělávání v oblasti rehabilitační a fyzikální medicíny. Loňský ročník byl věnován problematice bolesti z multioborového pohledu a potvrdil rostoucí zájem odborné veřejnosti o rehabilitační medicínu a její význam v moderní zdravotní péči.
