Muž s postavou maratonského běžce vchází do velké místnosti s cedulkou Ergoterapie. Při chůzi se jistí trekingovými holemi. Ještě znovu neběhá, ale sám už chodí. Před rokem se do Rehabilitačního centra nemocnice v Berouně dostal jako bezmocně ležící pacient. K lůžku ho upoutala poškozená mícha jako důsledek metastáz v kostech. Se zákeřnou nemocí se popral, na nohy mu pak pomohli v berounské nemocnici. Nebylo plánované, že bývalý sportovec se přišel ukázat jako důkaz, že když se spojí kvalitní rehabilitační péče a vůle pacienta, dostaví se úspěch. Pravidlo to ovšem není.
Rehabilitační centrum v berounské nemocnici, kterou spolu s nemocnicí v Hořovicích a onkologickým centrem Multiscan v Pardubicích vlastní podnikatel řeckého původu Sotirios Zavalianis, patří v České republice k nejmodernějším. Se 150 lůžky patří i k největším rehabilitačním zařízením pro hospitalizaci. Stále je plno.
“Zaměřujeme se na včasnou rehabilitaci. Přijímáme pacienty po týdnu či deseti dnech po operaci, těžších úrazech nebo po mrtvici. Jsou tu i klienti s roztroušenou sklerózou, amyotrofickou laterální sklerózou a jinými většími problémy, například u pohybového aparátu,” říká zástupkyně primáře Milena Kolářová. S nejslavnějším českým fyzioterapeutem Pavlem Kolářem, nemá kromě profese a příjmení nic společného. Jako lékařka špičkového rehabilitačního pracoviště pracuje v týmu, jehož oporou jsou fyzioterapeuti. Na stálo jich tu pracuje 49, dalších šestnáct pravidelně dochází na výpomoc.
Podobně jako ve všech zařízeních v republice i tady fyzioterapeuty shánějí. Poptávka po péči, zaměřené na poruchy pohybového aparátu, obecně roste. Za posledních deset let se její objem více než zdvojnásobil, ukazuje přehled Ústavu zdravotnických informací a statistiky. V roce 2007 evidoval 1,5 milionu vyšetření, v předminulém roce už přes 3,3 milionu (loňská data zatím nejsou k dispozici). Zdravotní pojišťovny ročně vynaloží na tyto procedury kolem šest miliard korun. Lidé jsou také ochotni si péči sami platit. Za výkony, které hradí pojišťovna, by však ani soukromá zařízení neměla brát nic navíc.
Mít svého fyzioterapeuta už není jen výsadou vrcholových sportovců. Pro stále více lidí je to kvůli zdravotním potížím nutnost. Pro někoho i móda, podobně jako mít svého psychologa, fitness trénera či poradce na výživu.
“Roste objem péče i očekávání lidí. Chtějí být zdraví a také více o své zdraví dbají. Dožívají se vyššího věku a s tím, jak se prodlužuje věk pro odchod do důchodu, potřebují být funkční,” vyjmenovává hlavní důvody nárůstu prezident Unie fyzioterapeutů Vladan Toufar. Pracuje na rehabilitačním oddělení nemocnice v Břeclavi, i tam by přijali fyzioterapeuta, kdyby se hlásil. „To je asi všude. Nevím, že by někdy člověk s touto odborností byl na úřadu práce,“ poznamenává.
Lidé vyhledávají fyzioterapeuty ve stále větší míře i proto, že klasická medicína jim leckdy nepomůže. Kde je příčina bolesti, nemusí odhalit ani nejdražší přístroje. „Vyšetření na CT zobrazí, co ve vás je. Hmatem ale zjistíte napětí tkáně a můžete přijít na obtíže, které přístroj neodhalí. Když ale nemáte znalosti z anatomie, neurofyziologie a dalších medicínských oborů, je vám palpační (pohmatové – pozn. red.) vyšetření k ničemu,“ říká fyzioterapeutka Šárka Hanušová, spolumajitelka pražského Centra fyzioterapie.
Mezi jejími pacienty jsou lidé s vrozenými vadami, roztroušenou sklerózou, po autonehodách, různých úrazech, migrenici či diabetici. Zkušená fyzioterapeutka pomohla kupříkladu kanoistovi, kterého dlouhodobě trápila bolest ramene. Ukázalo se, že příčinou byla velká jizva v přímém břišním svalu jak následek prudkého pohybu při squashi. „Po něm okamžitě pocítil strašlivou bolest v břiše. Absolvoval sono celého břicha, ale zaměřené na vnitřní orgány, kolonoskopii, gastroskopii a nic nenašli. Na to, jestli si sval někdy natrhl, se ho předtím nikdo nezeptal. Ztuhlou jizvu jsem protahovala a povolovala. Rameno přestalo bolet,“ popisuje úspěšnou léčbu magistra Hanušová.
Jako žákyně a dlouholetá kolegyně věhlasného profesora Karla Lewita se od něj naučila dívat se na lidské tělo v souvislostech. „Přijdete tak třeba na příčinu letité bolesti hlavy, která ke mně zdaleka přivedla jednoho pána. Důvodem byl komplikovaný zánět slepého střeva, který prodělal v osmi letech,“ uvádí.
Lékařka Milena Kolářová ze své praxe ví, že u devadesáti procent lidí vyvolávají bolest funkční poruchy pohybového aparátu. Fyzioterapeut hledá jejich příčinu. „Pracuje rukama, ale musí mít také schopnost empatie, aby přišel na to, kde je původ potíží,“ podotýká. Vadné držení těla, bolesti krční páteře či hlavy přivádějí do ordinací stále častěji i děti. „Nemají normální pohyb. Buď sedí jen u počítače, nebo jsou přetížené, jak jdou z jednoho kroužku na druhý, přitom se ale vozí autem. My jsme chodili ven, měli jsme čas na relaxaci,“ porovnává doktorka Kolářová změnu, která se odráží na fungování pohybového aparátu.
V berounské ambulanci rehabilitačního centra pomohli třeba dvanáctileté dívce, kterou pronásledovaly bolesti hlavy. Předtím na neurologii nic nezjistili. „Příčinou byly funkční změny krční páteře. Na to reagují svaly, jejich větší napětí bolí víc než degenerativní změny,“ upozorňuje Milena Kolářová. Dívka hrála intenzivně tenis a mezitím několikrát týdně cvičila na housle. Neprovozovala žádné kompenzační cvičení. Její tělo se přetížení bránilo, což se projevilo právě bolestí hlavy.
Role fyzioterapeutů spočívá nejen v tom, že lidem uleví od bolesti, ale učí je i zacházet s vlastním tělem. V Česku nyní působí 11 452 těchto zdravotnických pracovníků. Tento údaj k letošnímu 1. květnu uvádí registr, který vede brněnské Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů spadající pod ministerstvo zdravotnictví. Jde o registrované fyzioterapeuty, nahlásit se do evidence není povinné.
Fyzioterapeutů podle oficiálních údajů v poslední době výrazně přibylo. Zdravotnická ročenka za rok 2015 uvádí počet 7564. Loňská statistika ještě nebyla zveřejněna. Odborníci v této profesi mají uplatnění v nemocnicích, na speciálních rehabilitačních klinikách či ústavech, v lázních, zdaleka nejvíc jich pracuje v čistě ambulantních zařízeních.
I přes početní nárůst Česko oproti zemím směrem na Západ v přepočtu fyzioterapeutů na sto tisíc obyvatel stále zaostává. Podle údajů Evropské komise u nás připadá 79 fyzioterapeutů na sto tisíc obyvatel. V sousedním Německu je jich skoro třikrát víc. Z evropských zemí je tato péče nejdostupnější ve Finsku, kde je 247 těchto zdravotnických pracovníků na sto tisíc lidí.
„V porovnání s evropskými zeměmi jsme na středu. Do budoucna bychom se určitě měli v počtu fyzioterapeutů na sto tisíc obyvatel dostat na stovku,“ očekává prezident Unie fyzioterapeutů. Současnou úroveň péče v České republice považuje za dobrou, i když jisté problémy připouští. „V některých oblastech může být horší dostupnost. Pracoviště jsou poměrně zahlcená, takže někdy jsou delší objednací lhůty. Nastavení úhrad a nedostatek fyzioterapeutů je také důvodem, proč při následné péči není objem fyzioterapie vždy dostatečný,“ vysvětluje magistr Toufar.
Zástupkyně primáře na berounské rehabilitaci Milena Kolářová působila čtyři roky na dvou rehabilitačních klinikách v Německu. Může tedy porovnávat. „Němci mají výbornou ambulantní péči a hlavně mnoho velkých rehabilitačních klinik, které přijímají pacienty po operacích a neurologickém postižení. Asi si spočítali, že se jim včasná péče vyplatí. V České republice je celkově úroveň tohoto oboru na velmi dobré úrovni. Mezery jsou ale v počtech lůžkových zařízení, kterých není dostatek, a v potřebném rozsahu nemohou zajistit včasnou péči,“ konstatuje lékařka. Podobných center, jako je to v Berouně, by v Česku bylo zapotřebí mnohem víc. Z celé republiky se sem za rehabilitací sjíždí klientela bezprostředně po operacích kyčelního, kolenního či ramenního kloubu, po větších úrazech nebo cévních mozkových příhodách.
Profese fyzioterapeut je žádaná, ale finančně nedoceněná. „Náš obor je jedním z nejhůře placených. Když na pacienta nalepíte elektrody, nebo ho posadíte do vířivky, dostanete od pojišťovny někdy víc, než když při terapii používáte ruce,“ poukazuje Šárka Hanušová. Kdo se chce stát fyzioterapeutem, musí studovat vysokou školu a získat alespoň titul bakalář. „Absolvent magistr dostane při nástupu do rozpočtové a příspěvkové organizace nástupní plat 17 870 korun. Ostatní zařízení tuto úroveň víceméně kopírují. Pokud se platy zásadně nezmění, bude se prohlubovat problém s odchodem absolventů do zahraničí,“ upozorňuje Vladan Toufar. Jak dodává, nyní odcházejí zejména do arabských zemí či německého a rakouského příhraničí. „Zatím číslo není závratné, je to kolem tří procent absolventů,“ doplňuje.
Rostoucí poptávka po fyzioterapeutické péči přivádí na trh i „odborníky“, kteří se za ně bez patřičného vzdělávání jen vydávají. Hrozí jim sice pokuta až milion korun, šéf Unie fyzioterapeutů ale neslyšel o nikom, kdo by pokutu jako falešný fyzioterapeut dostal. Profesní organizace zaštiťuje odborné vzdělávání, které si tito zdravotničtí pracovníci musí celoživotně povinně doplňovat. Nemá ovšem páky na to, aby uhlídala, zda kurzy, které zaštiťuje, jsou skutečně pouze pro profesionály. To je podmínka.
„Nelze míchat frekventanty kurzu s laiky. Lektoři to ne vždy dodržují, především z důvodů svých finančních zájmů. Kvalitu akcí to samozřejmě výrazně snižuje,“ uvědomuje si Vladan Toufar. Problém vidí ve velmi vágní legislativě, která jen velmi obecně řeší, kdo může být lektorem. Jak si potom vybrat dobrého fyzioterapeuta? „Člověk bez zkušenosti s tímto odborníkem jeho kvality nepozná. Neměl by se nechat zmást luxusem, to nemusí být vždy relevantní,“ říká prezident Unie fyzioterapeutů. Jako vodítko doporučuje reference.
Jak je dostupná péče v Evropě
Počet fyzioterapeutů na 100 tisíc obyvatel ve vybraných zemích
Finsko 247
Norsko 231
Německo 216
Belgie 186
Nizozemsko 169
Dánsko 157
Švédsko 130
Francie 126
Itálie 100
Česko 79
Polsko 65
Velká Británie 44
Slovensko 34
Bulharsko 22
Zdroj: Evropská komise (údaje za rok 2014, zveřejněné v lednu 2017)
11 452 fyzioterapeutů eviduje k 1. květnu 2017 Registr zdravotnických pracovníků, který vede brněnské Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů.
