U mnoha lidí stále přetrvává ostych, přijít s některými „delikátními“ zdravotními problémy k lékaři. Jedním z nich je anorektální dysfunkce, tedy porucha koordinace svaloviny konečníku, sloužící k zajištění zadržení či vyprázdnění stolice. A tak se stává, že tento problém je často řešen již ve stádiu těžšího či dokonce chronického postižení. Léčba je vždy obtížná. Proto je nutné, aby se o pacienta staral tým složený z gastroenterologa, chirurga, rentgenologa, rehabilitačního lékaře, fyzioterapeuta a psychologa. Pacienty s inkontinencí stolice a poruchami pánevního dna léčí i v berounské nemocnici, konkrétně v Rehabilitačním centru. Pacienti již obvykle přicházejí od odborného lékaře s diagnózou a zavedenou léčbou. Často z partnerské Nemocnice Hořovice, kde se v poslední době specializují také na léčbu zánětlivých střevních onemocnění, jako je například Crohnova choroba.
Pár otázek, objasňujících tento problém a možnosti jeho řešení za pomoci rehabilitace, jsme položili zástupkyni primáře Rehabilitačního centra berounské nemocnice MUDr. Mileně Kolářové.
Paní doktorko, jak vůbec toto porucha vzniká?
Porucha koordinace svaloviny konečníku může být organická nebo funkční, dále primární, vrozená – poškození svěrače či neurologické postižení a primární, získaná – trauma, pooperační či poporodní stavy, při roztroušené skleróze, nádoru atd. Jako sekundární pak označujeme tu, která vzniká na základě jiných obtíží – například průjmových stavů, metabolických onemocnění, závislosti na projímadlech, intoxikací léky a při nebo po zánětlivém onemocnění. Inkontinence stolice může být úplná nebo jen částečná – při větší námaze nebo průjmu člověk stolici plně neudrží, v klidu ano.
Jak se anorektální dysfunkce projevuje a postihuje i mladé lidi?
Mimo jiné se projevuje především zácpou nebo naopak inkontinencí stolice. Právě to je velmi závažný problém, o němž se často nemluví a jehož důsledky jsou nejen zdravotní, ale i společenské. Ano, vyskytuje se i u mladých lidí, kteří se díky tomu často izolují, ztrácejí kontakt s okolím, což přináší i následné psychické obtíže. Psychický stav ale hraje velkou roli i u starších lidí, a to nejen v případě demence. Ale je tu i funkční anorektická dysfunkce, kde nedochází k postižení svaloviny ani nervů, ale k určité dysynergii na různém podkladu, což zapříčiní bolest při pohlavním styku či potíže při vyprazdňování stolice. Je třeba dodat, že vzhledem k anatomickým poměrům je pánevní dno spojené s pohlavními orgány, konečníkem i močovým měchýřem a mohou být postižené všechny tyto oblasti i funkce. Obtíže mají často například ženy po komplikovaných porodech.
Jak může těmto pacientům pomoci správná rehabilitační léčba?
Je třeba předeslat, že řada studií dokázala, že rehabilitace při inkontinenci stolice a při poruchách pánevního dna má velký význam. Pacientům po vyšetření stanovíme plán rehabilitační léčby, při němž se samozřejmě držíme doporučení gastroenterologa či chirurga. O dodržení určitého režimu, který je při obtížích spojených s anorektální dysfunkcí nesmírně důležitý, již obvykle pacienti poučeni jsou. Připomeňme, že jde o stravu, vhodné pomůcky, hygienické potřeby i pohybový režim, případně také o vhodné léky. Právě pohybový režim pak doporučí rehabilitační lékař spolu s fyzioterapeutem, který dle doporučení lékaře s pacientem cvičí.
Dá se stručně říci, co je v rehabilitaci takového pacienta nejdůležitější?
Je toho hodně, ale pokud jde o to hlavní, je velmi důležitá důvěra mezi lékařem, fyzioterapeutem a pacientem a také aktivita samotného pacienta, který musí pravidelně cvičit minimálně třikrát denně doma dle toho, co se při každé návštěvě, u nás v Rehabilitačním centru, naučí. Pro představu: samotné cvičení je nejprve zaměřeno na celý pohybový aparát, někdy fyzioterapeut nejprve provádí měkké techniky a odstraňuje blokády a až poté se specificky zaměří na pánevní dno. Fyzioterapeuti mají speciální kurzy, umí používat některé pomůcky a vedou pacienta i k dalšímu cvičení, které zlepšuje jeho celkovou kondici. Rozhodně z toho ale nikdo nemusí mít obavy, tak jako v rehabilitaci obecně, přístup ke každému pacientovi je individuální. Ale výsledek, z velké míry, záleží na snaze pacienta.
